Hodnocení rizika infikování volně žijících zvířat invazivním parazitem motolicí obrovskou

 

Projekt č. 315

Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Nositel projektu: Bavorský státní ústav pro lesy a lesní hospodářství/Bayerische Landesanstalt für Wald und Forstwirtschaft  (LWF)

Partneři projektu: Správa Národního parku Šumava,

                                      Správa Národního parku Bavorský les/Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald

Doba realizace projektu: 1. 10. 2020 – 31. 12. 2022 (27 měsíců)

Celkové náklady za celý projekt: 922.093,50 EUR (Podíl prostředků EU: 783.779,47 EUR)

Celkové náklady za Správu NP Šumava: 312.905,- EUR

Finanční zdroje: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

                                   Ministerstvo životního prostředí (MŽP)

Stručný popis projektu:

Motolice obrovská je až 10 cm velký parazitický červ, pocházející ze Severní Ameriky. Do Evropy a do České republiky se motolice dostala s transporty svých nejčastějších hostitelů – zástupců čeledi jelenovitých. V Čechách byly zaznamenány infekce jelena evropského, daňků, prasat i hospodářských zvířat. I přesto, že se infekce v České republice vyskytuje již několik dekád, její rozšíření v ekosystému Šumavy je dosud nejasné. V roce 2019 byla infekce motolicí obrovskou poprvé zjištěna u jelena i na bavorské straně Šumavy.

Ve svém specifickém definitivním hostiteli, jelenu evropském, migruje motolice do jater, kde se živí jaterní tkání. Následkem infekce u jelení zvěře je obvykle oslabení a zhoršená kondice. Při silnějších nákazách a převážně u menších hostitelů, jakým je například srnec, může docházet i k úhynům. Parazit v definitivním hostiteli produkuje vajíčka, která odchází trávicím traktem ven do okolního prostředí. Ve vhodném prostředí se z vajíček líhne stadium, které aktivně proniká do mezihostitele – vodních plžů rodu Radix a Galba. Tam motolice prodělávají další stadium, množí se a plže opouští, aby se později opouzdřily například na vodní vegetaci. Při pozření definitivním hostitelem, v prostoru Šumavy nejčastěji jelenem, motolice v trávicím traktu pronikají opět do jaterní tkáně a cyklus se uzavírá. Jelikož v Národním parku fungují přezimovací obůrky pro soustředění jelení zvěře v průběhu zimy, dochází tak ke koncentraci velkého počtu jedinců na malém prostoru. Projekt si klade za cíl zodpovědět, jakým způsobem obůrky mohou přispívat k šíření motolice a zvýšené nákaze jelení zvěře.

Cílem projektu je zjistit nakolik motolice ovlivňuje své definitivní hostitele, jak moc početná je infekce mezihostitelů a stanovit jaký vliv má management přezimovacích obůrek na její šíření. Budou vytvořeny mapy rozšíření mezihostitelů a definitivních a aberantních hostitelů. Dále budou zkoumána játra ulovených definitivních a aberantních hostitelů a vzorky trusu. Na základě těchto dat bude možné posoudit rozšíření parazita v ekosystému Šumavy. Zodpovědět otázku jak se infekce odráží na kondici a konstituci jedinců, bude možné díky odběrům vzorků z ulovených kusů. Díky obojkovaným jedincům bude možné zodpovědět otázku změny chování zvěře v souvislosti se změněným managementem přezimovacích zařízení. Abychom zjistili, jakým způsobem se změněný management odráží na lesních porostech, budou provedena šetření na škody zvěří v okolí přezimovacích obůrek, ale také plošně v celém Národním parku. Díky plošnému šetření bude možné vytipovat lokality pro zlepšení plochy stanovišť, které je také důležitým výstupem projektu.

Kontaktní osoby za Správu NP Šumava:

Tomáš Peterka (odborný garant projektu)

Pavla Jůnková Vymyslická (odborný pracovník)

Barbora Filipová (projektový manažer)

Skip to content