Informační středisko Poledník

Poledník není klasickou rozhlednou.

Tento původně vojenský objekt proto neskýtá návštěvnický komfort běžných vyhlídkových věží. Zato ale nabízí výhledy do unikátního přírodního prostoru šumavské krajiny.

Otevírací doba - denně

dubenzavřeno
květen9:30 - 16:00 ( od 11.5. - pouze so, ne)
červen9:30 - 16:30
červenec9:00 - 16:30
srpen9:00 - 16:30
září9:30 - 16:00
říjen10:00 - 16:00 (pouze so,ne)
26.-30.10.9:30 - 16:00 (denně)
listopadzavřeno

Chcete-li si prohlédnout interiér věže a expoziční místnosti vč. 9. patra budovy s jedinečnými výhledy nebo vystoupat až na venkovní ochoz o několik metrů výš, zde je ceník vstupenek:

VSTUPNÉ

Věž vč. 2 expozičních místnostíVěž vč. 2 expozičních místností se vstupem na venkovní vyhlídku
Dospělí60 Kč120 Kč
Děti / 5 – 15 let */,  studenti **, senioři, ZTP, ZTP/P30 Kč60 Kč
Děti do 4 let ***zdarmazdarma

Pozn.: Zvířecí kamarádi na vás musejí počkat venku.

* Ode dne dosažení uvedeného věku / do dne předcházejícího dni dosažení uvedeného věku. Děti do 15 let nemohou na rozhlednu bez doprovodu dospělé osoby.
** Pro přiznání slevy je nutné předložení platného průkazu – u studentů platný studijní průkaz, index, ISIC, žákovská knížka, studentský průkaz na dopravu apod., u seniorů do 70 let potvrzení o statusu důchodce, u seniorů od 70 let doklad s datem narození.
*** Ode dne dosažení uvedeného věku / do dne předcházejícího dni dosažení uvedeného věku.

Stručná pravidla vstupu:

Z důvodu bezpečnosti návštěvníků může být uvnitř věže najednou max. 50 osob, na vyhlídce pak max. 10 osob.

Počet návštěvníků se řídí průchodem turnikety pomocí čipové karty, kterou vám půjčí obsluha u pokladny ke vstupence.

Prvním turniketem vstoupíte do věže a můžete se poté pohybovat až do výše 9. patra. Druhý vás pustí se 30 minut kochat z ochozu vyhlídky. Na končící limit budete upozorněni stručným hlášením.

Každý den v květnu a červnu může vyhlídku navštívit až 140 osob, v červenci a srpnu až 160. Jedinečná vyhlídka je také z 9. patra budovy a do tohoto prostoru můžeme pozvat až 350 návštěvníků každý den.

Naše doporučení:

Podle zkušeností z minulých let přichází nejvíce návštěvníků k Poledníku mezi 11. a 14. hodinou.

Naplánujte si výlet tak, aby bylo případné čekání na prohlídku co nejpříjemnější. Projděte se po okolí, naplňte si plíce čistým šumavským vzduchem a mějte oči i uši nastražené.

Veškerou elektřinu pro místní spotřebu zde vyrábí solární panely.

Ostrovní systém zajišťuje za pomoci moderních technologií čistě ekologický provoz.

Nejčastější dotazy:

Není možná rezervace termínů. Návštěvu rozhledny Poledníku si naplánujte tak, abyste měli dostatek času.
 
Z důvodu bezpečnosti návštěvníků může být uvnitř budovy max. 50 osob, na vyhlídce pak max. 10 osob. Dle aktuální návštěvnosti vám umožníme skupinový vstup  za splnění těchto jmenovaných podmínek. Na venkovní ochoz může vstupit max. 10 osob, pokud budete větší skupina, musíte se rozdělit do menších skupinek.

Výhledy z 9. patra jsou velice poutavé a podobné venkovním vyhledům. Neuvidíte pouze výhledy po celém obvodu rozhledny.

Ano, v poslední části výstupu ná vás čeká kovový žebřík. Podlaha venkovního ochozu umožňuje průhled dolů. Těm z vás, kteří příliš nemilují výšky doporučujeme navštívit pouze 9. patro.

Svačinu, dostatek pití, teplé obleční (počítejte s tím, že na Poledníku je vždy chladněji než v údolí), finanční prostředky na vstup.

Upřednosťujeme platbu platební kartou. Samozřejmě můžete také zaplatit v hotovosti, ale pouze v českých korunách.
 
Ano, v informačním středisku Poledník kromě vstupenek na věž zakoupíte řadu našich materiálů. Bohužel v tuto chvíli není možné zakoupit občerstvení.
 
Ano, je zde v provozu malý bufet.
 
 
Ano, jsou zde k dispozici mobilní toalety.
 
Bohužel není, prosím vezměte si s sebou dostatek tekutin.
 
 
Ne, do budovy není povolen vstup žádným domácím mazlíčkům.
 
 
Samozřejmě nejkrásnějí výhledy jsou za slunečného počasí. Dle zkušenosti z minulých let je největší zájem o návštěvu Poledníku mezi 11. a 14. hodinou.
 

Co je možné v oblasti navštívit:

Tříjezerní slať
Prášilské jezero
jezero Laka
Oblík

Nejvyšší vrchol v oblasti Prášil dostal své jméno patrně od dřevorubců, kteří tvrdili, že jakmile slunce vystoupí nad temeno této hory, je poledne a tedy čas k obědu.

O středisku

V 60. a 70. letech 20. století byl vrchol Poledníku vojensky využíván. Výhodná poloha a jeho nadmořská výška z něj učinila nejvhodnějšího kandidáta na umístění vojenské stanice, jejímž úkolem bylo elektronicky střežit naše západní hranice.

Objekt, který byl v té době na vrcholu vybudován, byl začleněn do sítě elektronické ostrahy hranice s Německou spolkovou republikou (NSR). Díky těmto objektům a technice v nich umístěné mohla mít vojska Varšavské smlouvy přehled o komunikaci vojsk NATO. Tato technika umožňovala sledovat rádiový provoz na souši i na moři a dokonce dokázala zachytit radiové vysílání jak policejních, tak i občanských radiostanic až z Mnichova.

Jako utajovaný vojenský objekt byl Poledník izolován od okolního světa. Na většině map z tehdejších let byste ho nenašli a také cesty v okolí byly záměrně zkreslovány, popřípadě chyběly úplně.

Tato izolace skončila po roce 1989, kdy armáda odešla a v roce 1997 objekt odkoupila Správa NP Šumava a provedla jeho rozsáhlou rekonstrukci.

Fotografie z naší přírody

Sledujte aktuální dění od našich fotografů na Instagramu
Fotografie vlka obecného

Správa NP Šumava je připravena na řešení konfliktních situací s „problémovými“ vlky

Správa Národního parku Šumava už má k dispozici nástroje, které lze uplatnit v případě, že by se na území Národního parku Šumava nebo v CHKO Šumava objevili vlci s problematickým chováním. Může je například plašit různými prostředky včetně gumových projektilů, odchytávat, v nejzávažnějších situacích také utratit.

Read More »
Upravená část Zlaté stezky u Strážného

Turisticky nejnebezpečnější úsek na Zlaté stezce vyřešen

Obchodní stezka se solí propojovala Čechy s Podunajím nejméně od středověku. Postupem času získala jméno „zlatá“ podle bohatství, jež přinášela. Systém tras se v průběhu staletí vyvíjel, až se ustálil v podobě tří hlavních větví: prachatické, kašperskohorské a vimperské.

Read More »
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

Nejčastější dotazy

Skip to content