Jak důležité je ponechávání tlejícího dřeva v zásahových lesních porostech? Jakou metodou jej odkorňovat nebo do jaké míry ovlivňuje ponechání dřevní hmoty k zetlení druhovou rozmanitost lesů? To jsou otázky, na které má přinést odpovědi právě probíhající Česko-Bavorský projekt s názvem „Podpora biologické rozmanitosti a vytvoření koncepce ochrany lesních ekosystémů Šumavy“.
„Výzkumy z přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji potvrzují, že tlející dřevo je nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody. Tlející dřevo má nedocenitelnou roli v koloběhu živin, v přirozené obnově lesů, ovlivňuje funkce a strukturu vodních toků, morfologii svahů, různorodost prostředí a především má pozitivní vliv na přírodní rozmanitost tisíců druhů organismů – bakterií, řas, hub, mechů, játrovek, lišejníků, kapraďorostů, roztočů, hmyzu, ptáků a dalších,“ vyjmenovává již známá fakta koordinátor projektu za Správu NP Šumava Jaroslav Červenka.
„Náš aktuální projekt se však soustřeďuje na zásahové lesní porosty, ve kterých je ponechání dřevní hmoty často opomíjeno (především mimo chráněná území). Vybrali jsme tři lokality o celkové rozloze 55 ha, ve kterých jsme na jednom hektaru ponechali cca 40 m3 dříví k zetlení, což je prahová hodnota pro některé druhy. V porostech zůstávají starší souše nebo stromy napadené kůrovcem, které jsme pokáceli a asanovali. K tomu jsme přednostně využívali inovativní metodu drážkování, která na kmenu zanechává dostatečný podíl kůry. Díky tomu se kmen může přirozeně rozkládat a biologická hodnota dřevní hmoty je tak zachována,“ dodává.
Velký důraz v tomto projektu je kladen na dlouhodobý monitoring, tedy zhodnocení vlivu námi provedených opatření na biodiverzitu, tedy druhovou pestrost. Monitorují se všechny druhy hub, lišejníků, mechorostů a hmyzu. Monitoring byl proveden před zásahem a bude probíhat několik let po ponechání dřevní hmoty.
„Výsledky tohoto monitoringu samozřejmě budeme zpracovávat, vyhodnocovat. Konečným výstupem bude koncepce ponechávání tlejícího dřeva, která bude k dispozici lesním správcům a orgánům ochrany přírody i mimo národní parky. Cílem je ukázat způsoby, jak lze v lesích hospodařit a zároveň v nich zachovat biologickou rozmanitost. Projekt zahrnuje přeshraniční exkurze pro instituce spravující lesy, studenty i orgány státní správy ochrany přírody,“ zakončuje Jaroslav Červenka.
Celkový rozpočet projektu činí 787.106,13 €, z toho rozpočet pro Správu NP Šumava je 178.507,55 € (dotace ve výši 85%, zbylých 15% – 26.776,14 € spolufinancuje Ministerstvo životního prostředí ČR). Projekt je realizován z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020.
Ve Vimperku 26. 7. 2021
tiskový mluvčí
Správa NP Šumava
1.máje 260
385 01 VIMPERK
mobil: +420 731 530 509
e-mail: jan.dvorak@npsumava.cz
www.npsumava.cz