Osvěžující koupel v horkých letních dnech, třeba v Černém jezeře na Železnorudsku, je možná příjemná pro návštěvníky, ovšem devastující pro ekosystém těchto unikátních biotopů. Navíc takové koupání se může hodně prodražit.
Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo a Laka. Pět ledovcových jezer patří mezi nejčastější cíle návštěvníků Šumavy. Plešné jezero navštíví ročně na 25 tisíc lidí, jezero Laka více než dvojnásobek a cestku k Prášilskému jezeru si ročně najde bezmála 70 tisíc návštěvníků. V letních měsících se přitom někteří v nich koupají a to i přes přísný zákaz.
„Žádné jezero nezůstává ušetřené. Jen na Plešném si to málokdo troufne, jelikož tam je stálá služba našich strážců. Asi nejhorší situace je v tomto ohledu na Černém jezeře, které si mnozí pletou s plovárnou,“ upozorňuje vedoucí Informační a strážní služby Správy NP Šumava Adam Diviš.
„Přitom nerespektováním zákazu koupání lidé vážně poškozují velmi citlivé vodní ekosystémy jezer. Znečištění, které je s koupáním spojeno, negativně ovlivňuje přírodní prostředí živočichů a rostlin, které tu žijí. V ohrožení tak jsou i například šídlatky, vodní plavuně, které v Černém a Plešném jezeře mají u nás jedinou lokalitu výskytu,“ vysvětluje hydrobioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.
Ekosystém ledovcových jezer je velmi citlivý a ani za více než 20 let po odsíření uhelných elektráren, jejichž emise doslova převrátily život v jezerech na ruby, se ještě nevrátil do normálu.
„Už tak kyselá jezera byla dlouhé desítky let vystavena kyselým dešťům, které jejich pH snížily až o jeden nebo dva stupně. To mělo fatální vliv na život v nich. Vymizeli i velmi drobní živočichové, jako třeba buchanky a perloročky. Ty už ale v některých jezerech opět monitorujeme, takže cesta je dobrá. Jezera navíc slouží jako lokality, kde se dlouhodobě sleduje kvalita životního prostředí. Je však nutné dodržovat omezení, která zajišťují jejich nerušený vývoj, včetně právě zákazu koupání,“ dodává Eva Zelenková.
Pracovníci Informační a strážní služby Národního parku Šumava bohužel při každé kontrole v těchto územích rozdají několik pokut, které mohou jít až do tisíců korun.
„Návštěvníci by si měli především uvědomit, že nepoškozují nás jako strážce, ale unikátní přírodu a jedinečný ekosystém, který byl námi už jednou těžce poškozen a teď se pomalu ozdravuje. Neměli bychom se k němu chovat i nadále tak necitlivě,“ apeluje na návštěvníky Adam Diviš.
Strážci Národního parku Šumava proto po celé léto zvýší dohled u všech šumavských jezer a v jejich okolí, například na Jezerní hoře nad Černým jezerem, kam není možné vstupovat kvůli ochraně tetřeva hlušce.
„Královský hvozd s Jezerní horou je nejzápadnějším územím Šumavy, kde ještě přežívá populace tetřeva hlušce. Nemá to tady ale jednoduché, protože je to izolované prostředí, navíc s velmi drsným klimatem. A pohyb veřejnosti v místech, kde nacházejí klid, ať už v zimě nebo právě teď v létě, jim jejich život dále ztěžuje. Přitom stačí tak málo – respektovat jejich svobodu na úkor té naší a nevstupovat tam, kde je to zákonem zakázáno,“ vysvětluje Ivo Procházka z Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Pracovníci Informační a strážní služby se také musejí zaměřovat i na rybáře, kteří využívají pro rybaření pravý břeh Lipenské vodní nádrže. Někteří přitom nerespektují omezení, která zde platí a jsou jasně uvedená i v pravidlech pro rybaření v revírech Českého rybářského svazu – táboří zde nebo rozdělávají ohně.
„Na pravém břehu Lipna se nacházejí jedinečné a cenné biotopy chráněné i v rámci soustavy NATURA 2000, kterými jsou vegetace vysokých ostřic, nevápnitá mechová slatiniště, přechodová rašeliniště, údolní jasanovo-olšové luhy, podmáčené smrčiny a další Žije zde například zvláště chráněný tetřívek obecný, orel mořský, chřástal polní, pohybuje se zde los evropský. Všechny tyto druhy jsou velmi citlivé na rušení a pro jejich přežití je důležité, zachovat jim dostatek životního prostoru a co nejvíce klidu,“ říká vedoucí Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.
„Na nelegální táboření, rozdělávání ohňů a vjezdy motorových vozidel připravujeme kontroly, při kterých budeme spolupracovat s Policií České republiky a profesionální rybářskou stráží. A i když v tomto případě hrozí pokuta na místě až do výše 10 000 korun a pokud věc předáme do správního řízení, může se pokuta pro fyzickou osobu vyšplhat až na desetinásobek, jde spíš o to, aby si rybáři uvědomili, že by se při rybolovu měli chovat ohleduplně k životnímu prostředí a nepoškozovat nelegální činností cenné mokřadní ekosystémy se zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů. Jsem přesvědčený, že každý rybář je milovníkem přírody a nechce ji ničit,“ zakončuje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Ve Vimperku 4.7. 2019
Jan Dvořák
tiskový mluvčí
Správa NP Šumava
1. máje 260
385 01 VIMPERK
mobil: +420 731 530 509
e-mail: jan.dvorak@npsumava.cz
