V roce 1775 zde bylo postaveno prvních 6 domů. Ves se táhla v délce 3,5 kilometru a dělila se na Přední a Zadní Ždárek.
V každé části se mluvilo rozdílným dialektem, protože v Předním převažovali osídlenci z rakouské části Šumavy, kdežto ve výše položeném Zadním osídlenci z pasovského biskupství.
Na podloží chudém na minerály rostla i chudá píce, proto hospodáři museli dobytek po několika letech obměňovat, aby jim nepošel na celkovou sešlost.
Až 180 obyvatel se živilo, jak mohlo. Většina byla zaměstnána v knížecích lesích. Přes zimu si přivydělávali třeba výrobou dřeváků, v létě pak sběrem lesních plodů. Podnikavá byla hlavně rodina Habelsbergerů. Emil vyráběl v okolí oblíbené limonády Kracherln a Hermann provozoval hostinec a obchod se smíšeným zbožím.
Byla zde i škola a místní obyvatelé prosluli také jako muzikanti. Jejich dechová kapela byla žádaná i v okolních vsích.
