Poledník není klasickou rozhlednou. Tento původně vojenský objekt proto neskýtá návštěvnický komfort běžných vyhlídkových věží. Zato ale nabízí výhledy do unikátního přírodního prostoru šumavské krajiny.
Otevírací doba - denně
duben | zavřeno |
květen | 9:30 - 16:00 ( od 11.5. - pouze so, ne) |
červen | 9:30 - 16:30 |
červenec | 9:00 - 16:30 |
srpen | 9:00 - 16:30 |
září | 9:30 - 16:00 |
říjen | 10:00 - 16:00 (pouze so,ne) |
26.-30.10. | 9:30 - 16:00 (denně) |
listopad | zavřeno |
Chcete-li si prohlédnout interiér věže a expoziční místnosti vč. 9. patra budovy s jedinečnými výhledy nebo vystoupat až na venkovní ochoz o několik metrů výš, zde je ceník vstupenek:
VSTUPNÉ | Věž vč. 2 expozičních místností | Věž vč. 2 expozičních místností se vstupem na venkovní vyhlídku |
Dospělí | 60 Kč | 120 Kč |
Děti / 5 – 15 let */, studenti **, senioři, ZTP, ZTP/P | 30 Kč | 60 Kč |
Děti do 4 let *** | zdarma | zdarma |
Pozn.: Zvířecí kamarádi na vás musejí počkat venku.
* Ode dne dosažení uvedeného věku / do dne předcházejícího dni dosažení uvedeného věku. Děti do 15 let nemohou na rozhlednu bez doprovodu dospělé osoby.
** Pro přiznání slevy je nutné předložení platného průkazu – u studentů platný studijní průkaz, index, ISIC, žákovská knížka, studentský průkaz na dopravu apod., u seniorů do 70 let potvrzení o statusu důchodce, u seniorů od 70 let doklad s datem narození.
*** Ode dne dosažení uvedeného věku / do dne předcházejícího dni dosažení uvedeného věku.
Stručná pravidla vstupu:
- Vyberte si variantu prohlídky.
- U pokladny dostanete ke vstupence také čipovou kartu pro vstup do věže.
- Na čipové kartě je vyznačena doba vstupu na ochoz, kterou je třeba dodržet.
- Venkovní ochoz je z kapacitních důvodů přístupný na 30 minut, po této době zazní zvukový signál k odchodu.
- Na prohlídku expozic v jednotlivých patrech věže máte celou hodinu.
- Čipové karty prosím odevzdejte při návratu zpět obsluze.
Z důvodu bezpečnosti návštěvníků může být uvnitř věže najednou max. 50 osob, na vyhlídce pak max. 10 osob.
Počet návštěvníků se řídí průchodem turnikety pomocí čipové karty, kterou vám půjčí obsluha u pokladny ke vstupence.
Prvním turniketem vstoupíte do věže a můžete se poté pohybovat až do výše 9. patra. Druhý vás pustí se 30 minut kochat z ochozu vyhlídky. Na končící limit budete upozorněni stručným hlášením.
Každý den v květnu a červnu může vyhlídku navštívit až 140 osob, v červenci a srpnu až 160. Jedinečná vyhlídka je také z 9. patra budovy a do tohoto prostoru můžeme pozvat až 350 návštěvníků každý den.
Naše doporučení:
Podle zkušeností z minulých let přichází nejvíce návštěvníků k Poledníku mezi 11. a 14. hodinou.
Naplánujte si výlet tak, aby bylo případné čekání na prohlídku co nejpříjemnější. Projděte se po okolí, naplňte si plíce čistým šumavským vzduchem a mějte oči i uši nastražené.
Veškerou elektřinu pro místní spotřebu zde vyrábí solární panely.
Ostrovní systém zajišťuje za pomoci moderních technologií čistě ekologický provoz.
Nejčastější dotazy:
Výhledy z 9. patra jsou velice poutavé a podobné venkovním vyhledům. Neuvidíte pouze výhledy po celém obvodu rozhledny.
Ano, v poslední části výstupu ná vás čeká kovový žebřík. Podlaha venkovního ochozu umožňuje průhled dolů. Těm z vás, kteří příliš nemilují výšky doporučujeme navštívit pouze 9. patro.
Svačinu, dostatek pití, teplé obleční (počítejte s tím, že na Poledníku je vždy chladněji než v údolí), finanční prostředky na vstup.
Co je možné v oblasti navštívit:
Tříjezerní slať
Prášilské jezero
jezero Laka
Oblík
Další vyhlídková místa:
• rozhledna Špičák
• rozhledna Pancíř
• rozhledna Sedlo u Sušice
• rozhledna Churáňov
Nejvyšší vrchol v oblasti Prášil dostal své jméno patrně od dřevorubců, kteří tvrdili, že jakmile slunce vystoupí nad temeno této hory, je poledne a tedy čas k obědu.
O středisku
V 60. a 70. letech 20. století byl vrchol Poledníku vojensky využíván. Výhodná poloha a jeho nadmořská výška z něj učinila nejvhodnějšího kandidáta na umístění vojenské stanice, jejímž úkolem bylo elektronicky střežit naše západní hranice.
Objekt, který byl v té době na vrcholu vybudován, byl začleněn do sítě elektronické ostrahy hranice s Německou spolkovou republikou (NSR). Díky těmto objektům a technice v nich umístěné mohla mít vojska Varšavské smlouvy přehled o komunikaci vojsk NATO. Tato technika umožňovala sledovat rádiový provoz na souši i na moři a dokonce dokázala zachytit radiové vysílání jak policejních, tak i občanských radiostanic až z Mnichova.
Jako utajovaný vojenský objekt byl Poledník izolován od okolního světa. Na většině map z tehdejších let byste ho nenašli a také cesty v okolí byly záměrně zkreslovány, popřípadě chyběly úplně.
Tato izolace skončila po roce 1989, kdy armáda odešla a v roce 1997 objekt odkoupila Správa NP Šumava a provedla jeho rozsáhlou rekonstrukci.
Fotografie z naší přírody
Kůrovce na Šumavě ubývá – těžby se snížily skoro o polovinu.
Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.
Velký projekt na zadržení vod na Šumavě skončil. Na jeho úspěchy bude Správa NP Šumava dále navazovat
Sedmiletý projekt LIFE for Mires (Život pro mokřady) je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.
Cesty udržované pro pěší turistiku v zimě
Kde najdete udržované zimní trasy pro pěší…
Omezení provozu budov NC a IS ve čtvrtek 9.1. a v pátek 10.1.2025
Omezení provozu návštěvnických center Srní a Kvilda a IS Kvilda ve čtvrtek 9.1. a v pátek 10.1.2025
Význam mrtvého dřeva návštěvníci Šumavy chápou. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.