Poledník není klasickou rozhlednou. Tento původně vojenský objekt proto neskýtá návštěvnický komfort běžných vyhlídkových věží. Zato ale nabízí výhledy do unikátního přírodního prostoru šumavské krajiny.
Otevírací doba - denně
| duben | zavřeno |
| květen | 9:30 - 16:00 ( od 11.5. - pouze so, ne) |
| červen | 9:30 - 16:30 |
| červenec | 9:00 - 16:30 |
| srpen | 9:00 - 16:30 |
| září | 9:30 - 16:00 |
| říjen | 10:00 - 16:00 (pouze so,ne) |
| 26.-30.10. | 9:30 - 16:00 (denně) |
| listopad | zavřeno |
Chcete-li si prohlédnout interiér věže a expoziční místnosti vč. 9. patra budovy s jedinečnými výhledy nebo vystoupat až na venkovní ochoz o několik metrů výš, zde je ceník vstupenek:
VSTUPNÉ | Věž vč. 2 expozičních místností | Věž vč. 2 expozičních místností se vstupem na venkovní vyhlídku |
| Dospělí | 60 Kč | 120 Kč |
| Děti / 5 – 15 let */, studenti **, senioři, ZTP, ZTP/P | 30 Kč | 60 Kč |
| Děti do 4 let *** | zdarma | zdarma |
Pozn.: Zvířecí kamarádi na vás musejí počkat venku.
* Ode dne dosažení uvedeného věku / do dne předcházejícího dni dosažení uvedeného věku. Děti do 15 let nemohou na rozhlednu bez doprovodu dospělé osoby.
** Pro přiznání slevy je nutné předložení platného průkazu – u studentů platný studijní průkaz, index, ISIC, žákovská knížka, studentský průkaz na dopravu apod., u seniorů do 70 let potvrzení o statusu důchodce, u seniorů od 70 let doklad s datem narození.
*** Ode dne dosažení uvedeného věku / do dne předcházejícího dni dosažení uvedeného věku.
Stručná pravidla vstupu:
- Vyberte si variantu prohlídky.
- U pokladny dostanete ke vstupence také čipovou kartu pro vstup do věže.
- Na čipové kartě je vyznačena doba vstupu na ochoz, kterou je třeba dodržet.
- Venkovní ochoz je z kapacitních důvodů přístupný na 30 minut, po této době zazní zvukový signál k odchodu.
- Na prohlídku expozic v jednotlivých patrech věže máte celou hodinu.
- Čipové karty prosím odevzdejte při návratu zpět obsluze.
Z důvodu bezpečnosti návštěvníků může být uvnitř věže najednou max. 50 osob, na vyhlídce pak max. 10 osob.
Počet návštěvníků se řídí průchodem turnikety pomocí čipové karty, kterou vám půjčí obsluha u pokladny ke vstupence.
Prvním turniketem vstoupíte do věže a můžete se poté pohybovat až do výše 9. patra. Druhý vás pustí se 30 minut kochat z ochozu vyhlídky. Na končící limit budete upozorněni stručným hlášením.
Každý den v květnu a červnu může vyhlídku navštívit až 140 osob, v červenci a srpnu až 160. Jedinečná vyhlídka je také z 9. patra budovy a do tohoto prostoru můžeme pozvat až 350 návštěvníků každý den.
Naše doporučení:
Podle zkušeností z minulých let přichází nejvíce návštěvníků k Poledníku mezi 11. a 14. hodinou.
Naplánujte si výlet tak, aby bylo případné čekání na prohlídku co nejpříjemnější. Projděte se po okolí, naplňte si plíce čistým šumavským vzduchem a mějte oči i uši nastražené.
Veškerou elektřinu pro místní spotřebu zde vyrábí solární panely.
Ostrovní systém zajišťuje za pomoci moderních technologií čistě ekologický provoz.
Nejčastější dotazy:
Výhledy z 9. patra jsou velice poutavé a podobné venkovním vyhledům. Neuvidíte pouze výhledy po celém obvodu rozhledny.
Ano, v poslední části výstupu ná vás čeká kovový žebřík. Podlaha venkovního ochozu umožňuje průhled dolů. Těm z vás, kteří příliš nemilují výšky doporučujeme navštívit pouze 9. patro.
Svačinu, dostatek pití, teplé obleční (počítejte s tím, že na Poledníku je vždy chladněji než v údolí), finanční prostředky na vstup.
Co je možné v oblasti navštívit:
Tříjezerní slať
Prášilské jezero
jezero Laka
Oblík
Další vyhlídková místa:
• rozhledna Špičák
• rozhledna Pancíř
• rozhledna Sedlo u Sušice
• rozhledna Churáňov
O středisku
V 60. a 70. letech 20. století byl vrchol Poledníku vojensky využíván. Výhodná poloha a jeho nadmořská výška z něj učinila nejvhodnějšího kandidáta na umístění vojenské stanice, jejímž úkolem bylo elektronicky střežit naše západní hranice.
Objekt, který byl v té době na vrcholu vybudován, byl začleněn do sítě elektronické ostrahy hranice s Německou spolkovou republikou (NSR). Díky těmto objektům a technice v nich umístěné mohla mít vojska Varšavské smlouvy přehled o komunikaci vojsk NATO. Tato technika umožňovala sledovat rádiový provoz na souši i na moři a dokonce dokázala zachytit radiové vysílání jak policejních, tak i občanských radiostanic až z Mnichova.
Jako utajovaný vojenský objekt byl Poledník izolován od okolního světa. Na většině map z tehdejších let byste ho nenašli a také cesty v okolí byly záměrně zkreslovány, popřípadě chyběly úplně.
Tato izolace skončila po roce 1989, kdy armáda odešla a v roce 1997 objekt odkoupila Správa NP Šumava a provedla jeho rozsáhlou rekonstrukci.
Fotografie z naší přírody
Význam mrtvého dřeva návštěvníci Šumavy chápou. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.
Šumavské lesy jsou pestřejší – přibývá stromů velkých dimenzí a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti.
Území NP Bavorský les je ze tří čtvrtin bezzásahové. Díky tomu se dostalo do nejvyšší ligy světových národních parků
Sousední Národní park Bavorský les už v roce 2022 dosáhl 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více než 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy. Díky tomu získal 18. listopadu 2024 prestižní ocenění, kterým se mohou chlubit například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii.
Správa NP Šumava je připravena na řešení konfliktních situací s „problémovými“ vlky
Správa Národního parku Šumava už má k dispozici nástroje, které lze uplatnit v případě, že by se na území Národního parku Šumava nebo v CHKO Šumava objevili vlci s problematickým chováním. Může je například plašit různými prostředky včetně gumových projektilů, odchytávat, v nejzávažnějších situacích také utratit.
Turisticky nejnebezpečnější úsek na Zlaté stezce vyřešen
Obchodní stezka se solí propojovala Čechy s Podunajím nejméně od středověku. Postupem času získala jméno „zlatá“ podle bohatství, jež přinášela. Systém tras se v průběhu staletí vyvíjel, až se ustálil v podobě tří hlavních větví: prachatické, kašperskohorské a vimperské.
Správa NP Šumava vypsala výběrové řízení na práce v lesích na další období
Správa Národního parku Šumava vypsala nadlimitní veřejnou zakázku pro firmy a živnostníky, kteří mají zájem o práci v lesích ve správě národního parku.
