Metoda monitoringu rašelinišť a dosavadní výsledky

Celkem je v současné době sledováno 12 rašelinišť v rámci detailního monitoringu. U dalších tří lokalit je sledována pouze hladina podzemní vody (zjednodušený monitoring).

Monitoring je nastaven tak, že zahrnuje všech pět základních typů rašelinišť vyskytujících se na Šumavě:

  1. horská vrchoviště,
  2. údolní vrchoviště,
  3. rašelinné smrčiny,
  4. přechodová rašeliniště
  5. luční rašeliniště.

S ohledem na stanovené cíle monitoringu jsou pro uvedené typy rašelinišť zařazeny varianty kontrolní a odvodněná/příp. revitalizovaná.

Na některých odvodněných rašeliništích (Schachtenfilz, Nad Rybárnou, Křemelná I a Křemelná II) byla během období monitoringu provedena revitalizační opatření, které byly načasovány tak, aby jim předcházelo minimálně tříleté období sběru dat.

Celkem je na sledovaných rašeliništích instalováno 128 sond pro měření hladiny podzemní vody. V těsné blízkosti každé sondy jsou založeny trvalé plochy 1x1m pro sledování vegetace (Obr.5). Sondy a trvalé plochy jsou na sledovaných lokalitách rozmístěny takovým způsobem, aby postihly hlavní typy rašeliništní vegetace a také s ohledem na provedené odvodnění.

Z abiotických parametrů prostředí jsou na sledovaných lokalitách monitorovány: hladina podzemní vody, chemismus podzemní vody (pH, konduktivita, DOC, SO4, NO3, NH4, PO4, Ca, Mg, Al a celkové Fe), chemismus vody na odtoku z odvodněných povodí (pH, konduktivita, DOC, SO4, NO3, NH4, PO4, Ca, Mg, Al a celkové Fe), množství dopadajících srážek, mikroklimatické poměry (teplota a vlhkost vzduchu, teplota a vlhkost půdy), odtokové poměry na výstupu z povodí

Vegetace na trvalých plochách 1x1m je zaznamenávána standardním způsobem pomocí fytocenologických snímků (1x1m) s pokryvností druhů udávanou v procentech.

Dosavadní výsledky monitoringu

Při sledování odvodněných rašelinišť byly zjištěny zřetelné změny ve vodním režimu. Hladina podzemní vody je na odvodněných rašeliništích udržována na nižší úrovni a vykazuje větší kolísání bezprostředně reagující na množství dopadajících srážek.

Rozdíly v úrovni hladiny podzemní vody na nenarušených a odvodněných lokalitách mohou být přitom jen několik málo desítek centimetrů. Charakteristickým rysem odvodněných lokalit jsou ovšem hlubší a déletrvající poklesy hladiny podzemní vody, které jsou kritickým momentem pro nastartování degradačních změn a následný vývoj ekosystému.

Analýzou dat z období před a po provedení revitalizace odvodněných rašelinišť byly získány cenné údaje o reakci rašeliništních ekosystémů na provedená opatření. Na středně odvodněném rašeliništi došlo po revitalizaci k poměrně rychlému zvýšení hladiny podzemní vody, která se stabilizovala blízko povrchu. Změny abiotických parametrů prostředí po revitalizaci přitom mohou být na různých typech rašelinišť odlišné. Hydrologická odpověď byla například nejvýraznější v porostech rašelinných a podmáčených smrčin.

Jedním z cílů projektu bylo také vyhodnotit možné změny po revitalizaci odvodněných rašelinišť ve vztahu ke kvalitě povrchových vod. Sledování chemického složení podzemní i povrchové vody ukázalo mírné zvýšení v koncentraci fosfátů, DOC, hliníkových iontů a železa po revitalizaci. Nejvýraznější hydrochemická reakce byla zaznamenána rovněž v porostech rašelinných a podmáčených smrčin, vrchoviště jsou z pohledu chemismu vody naopak poměrně inertní. Obecně lze říci, že reakce minerotrofních zejména lesních rašelinišť na prováděná revitalizační opatření byla výraznější než u vrchovišť. Změny v chemickém složení vody jsou však jen dočasné a po několika letech odeznívají. Bezprostřední reakce ekosystému na prováděná opatření a dlouhodobá odpověď jsou tak pravděpodobně odlišné.

Bufková I., Stibal F. & Mikulášková E., 2010: Restoration of drained mires in the Šumava National Park, Czech Republic. – In: Eiseltová M. (ed.), Restoration of lakes, streams, floodplains, and bogs in Europe: principles and case studies, 331-354, Springer Verlag.

Skip to content