Ochranný status – kategorie „Národní park“ dle nařízení vlády ČRč. 163/1991 Sb. a zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. Bližší ochranné podmínky území řeší zonace území NP (3 zóny – stupně ochrany):
I. zóna – přísná přírodní, zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy – pralesovité zbytky lesů, mokřady a vrchovištní rašeliny. Území I. zóny je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem.
II. zóna – řízená přírodní, zahrnuje zbývající převážnou část lesních a ostatních ekosystémů s různým stupněm skladby a stavu porostů od původních, změněných až po silně poškozené a geneticky nevhodné. Cílem veškeré činnosti je udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování stávajících ekosystémů (cestou usměrňování a rekonstrukce) přirozeným společenstvům.
III. zóna – okrajová, zahrnuje území člověkem značně pozměněná a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku.
Zonace území NP je považována za nutný prostředek k obnovení ekologické stability krajiny.
Ochranné pásmo NP: nevyhlášeno přímo, jeho úlohu plní území CHKO Šumava.
– statut „Biosférické rezervace“. Od r. 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO v Paříži zhruba v hranicích zahrnujících území bývalé CHKO Šumava (s odchylkami v oblasti Lipenska a Sušicka) včetně centrální části Národního parku Šumava .
– „Šumavská rašeliniště“ jako nejtypičtější fenomén ochrany šumavské přírody zařazena od r. 1990 do seznamu tzv. Ramsarské konvence o ochraně mokřadů mezinárodního významu.
– „Šumava“ zařazena Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) do „Červené knihy ekosystémů“.
– „Ekologický stavební kámen Evropy“ č. 15 Bavorský les – Šumava, podpořen bilaterální ochranou území:
Copyright © 2008 – 2024 Národní park Šumava | NP Šumava zastřešuje národní park a chráněnou krajinnou oblast