Tiskové zprávy

Správa Národního parku Šumava od roku 2005 pokácela více než 62 tisíc suchých stromů, které stály podél značených turistických tras, cyklostezek, cyklotras a běžeckých tras. Jednalo se o souše, které se nacházely v takovém stádiu tlení, že u nich hrozil pád. V této činnosti, tedy ve snižování rizika pádu souší, Správa pokračuje i letos, když za půl roku porazila přes 6000 suchých stromů.

Nejen pro ochranu vzácných druhů rostlin i živočichů, ale také pro pestrou a zdravou krajinu, která je odolnější vůči extrémům způsobovaným změnou klimatu, je klíčová ochrana přírody na rozsáhlejším území. Právě takovou představují čtyři národní parky a dvacet šest chráněných krajinných oblastí, které dnes v České republice fungují. O tom, jaká je současnost i budoucnost velkoplošné ochrany přírody, diskutovali odborníci, zastánci i odpůrci chráněných oblastí na semináři Ministerstva životního prostředí (MŽP) „Chráněná území – nejúspěšnější model ochrany přírody“, který proběhl 13. června v Poslanecké sněmovně.

Rozhledna Poledník byla v pondělí svědkem „oživování“ mrtvých částí stromů. Deset umělců, ať už profesionálů, tak i mladých, začínajících malířů ze Základní umělecké školy z Volar, pod vedením Víta Pavlíka, pomalovali uschlé, nahrubo opracované části kmenů. Ty budou v nejbližších týdnech rozmístěny před informační a návštěvnická centra Správy Národního parku Šumava, aby uměleckou formou připomínaly letošní tematický rok tlejícího dřeva.

Ponechávání tlejícího dřeva v lesích není jen výsadou bezzásahových zón území národního parku Šumava. Ty se aktuálně rozkládají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Na většině plochy Národního parku Šumava se tak v současnosti zasahuje a proto je o to více důležité ponechávat určitý objem dřevní hmoty v lesních porostech.

Byla to jedna ze zlomových událostí, které směrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního velkoplošného rozpadu lesa v historii České republiky, který vlivem silné gradaci lýkožrouta smrkového, zvaného kůrovec, probíhal v oblasti Modravských slatí, tedy od vrcholů Mokrůvek, přes Špičník, Blatný vrh až do Podroklaní, uplynulo už třicet let. Tehdy to laická i odborná veřejnost vnímala jako tragédii, ze které se lesy na Šumavě nevzpamatují. Ovšem stačilo dát přírodě jen trochu času, aby nám sama řekla, že tomu tak není.

Vydra říční je chráněným druhem, který je veřejností přijímán rozporuplně. Na jedné straně jihneme nad její roztomilostí a hravostí, kterou mimo jiné představil ve filmovém Večerníčku Vydrýsek režisér Václav Chaloupek. Na druhou stranu je nenáviděna především chovateli ryb a rybáři, kterým dokáže působit škody na rybích obsádkách v rybnících a řekách.

Správa Národního parku Šumava si jako letošní téma vybrala tlející dřevo. Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti.

Ze srdce Národního parku Šumava do samého centra Užanského Národního parku na Ukrajině to sice je vzdušnou čarou více než 650 km, ale obě chráněná území mají k sobě překvapivě blízko. A to jak charakterem přírodního prostředí, historií tak od 11. dubna také oficiálně stvrzenou spoluprací, kterou ve formě memoranda podepsali ředitelé obou parků, Pavel Hubený…

Ve středu 3. dubna od 9:00 hodin dopoledne bude možné se registrovat na splouvání Teplé Vltavy v úseku od Soumarského mostu do Pěkné. Tento úsek řeky prochází klidovým územím Národního parku Šumava a vedle divoké přírody v okolí řeky, je místem výskytu kriticky ohrožené perlorodky říční.

Deset let už probíhá soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvaná Šumavská mozkovka. Aktuální desátý ročník prokázal, že tato soutěž je zajímavá jak pro samotné účastníky, tak i pro hlasující čtenáře.

Členové Rady Národního parku Šumava dnes odsouhlasili novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků Šumavy už čeká poslední krok – jejich vyhlášení opatřením obecné povahy.

Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.