Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti.
Stojící či ležící odumřelé stromy jsou totiž pro Šumavu typické stejně, jako ponechávání části dříví k zetlení v místech, kde se těží. Toto zdánlivé „plýtvání“ vzbuzovalo a stále vzbuzuje spoustu otázek, vášnivých reakcí a mnohdy také nepochopení.
Přitom tlející dřevo je opravdovým bohatstvím lesa, je nezbytnou součástí celého ekosystému a v širším kontextu je také lákadlem pro návštěvníky.