Výsledky socio-ekonomického monitoringu na Šumavě: chceme Národní park Šumava a divočina neomezuje

Ten fakticky začal v roce 2013 na území Národního parku Bavorský les, kdy naši sousedé poprvé přesně počítali své návštěvníky. Na toto základní šetření pak navázaly Správy Národních parků Šumava a Bavorský les jako partneři interregového projektu „Zavedení přeshraničního socioekonomického monitorovacího systému v národních parcích Šumava a Bavorský les“.

„Převzali jsme metodiku, použitou v NP Bavorský les, a společně s pracovníky univerzity BOKU z Vídně připravili otázky pro české prostředí a celý projekt rozjeli,“ představuje start projektu jeho odborný garant Pavel Bečka.

Na české straně jsme chtěli stejnou metodikou zjistit, jak lidé u nás vnímají národní park, a porovnat výsledky s partnerským národním parkem v Bavorsku.

„V rámci projektu byly připravené dvě hlavní linie. Ta první se skládala z faktického zjišťování návštěvnosti a základního dotazování návštěvníků NP Šumava. Druhou součástí projektu byla dotazníková šetření k pěti různým tématům, týkající se obou národních parků,“ doplňuje manažer projektu Josef Štemberk. „Největší pozornost byla věnována přeshraničnímu pohybu návštěvníků, pohledu místních obyvatel na národní parky a regionální přidané hodnotě vytvořené návštěvníky národního parku.“

Návštěvnost Národního parku Šumava:

Pro tuto část projektu jsme na vybraná místa instalovali 34 automatických sčítačů, které 18. listopadu 2017 začaly sčítat návštěvnost. Byly to nejrůznější druhy automatických sčítačů, včetně těch, které dokážou rozpoznat pěšího turistu, cyklistu nebo automobil.

„Za období mezi 18.11. 2017 až 17.11. 2018 jsme zaznamenali 1 840 000 návštěvníků, resp. 2 020 000 návštěv. Ve stejném období bylo v NP Bavorský les zaznamenáno cca 1 360 000 návštěv,“ informuje Josef Štemberk.

„Nejvíce návštěv v Národním parku Šumava zachytily za monitorovací rok automatické sčítače na Modravě u Roklanského potoka směrem k Rybárně se 126 933 návštěvami a u výběhu s vlky v Návštěvnickém centru Srní se 116 510 návštěvami,“ dodává.

Celková návštěvnost se tak relativně dobře shoduje s kvalifikovanými odhady informační a strážní služby, která návštěvnost na vybraných lokalitách sleduje více než 10 let.

Dotazníkové šetření návštěvníků:

Zároveň se sčítáním návštěvníků probíhalo jejich dotazování. Ve 12 dnech (listopad 2017 až říjen 2018) na 79 různých místech v Národním parku Šumava jsme zaznamenávali odpovědi návštěvníků do připraveného dotazníku.

„Zajímalo nás pochopitelně nejen, odkud návštěvníci přijeli, po kolikáté jsou na Šumavě, jaký je jejich základní zdroj informací o Šumavě, ale také jaký názor mají na instituci národního parku, co se jim v parku líbí a co nelíbí. Zda mají pocit, že by je v jejich pobytu na Šumavě národní park nějak omezoval, nebo jak vnímají přirozený vývoj lesa,“ vysvětluje manažerka projektu Barbora Kučeravá.

Výsledky jsou skvělé! Z odpovědí vyplynulo, že 95 % návštěvníků považuje zřízení NP Šumava za smysluplné. Pro třetinu návštěvníků hraje národní park velmi důležitou nebo velkou roli při rozhodování o návštěvě (v NP Bavorský les odpovědělo na tuto otázku stejně 58 % návštěvníků). Až 71 % dotazovaných si myslí, že rekreační možnosti na území NP Šumava nejsou vůbec nebo spíše nejsou omezeny (v NP Bavorský les je to 94 %).

„V jiném dotazování se 78 procent oslovených vyjádřilo buď pro zachování (37,2 %), nebo rozšíření (40,8 %) současných bezzásahových ploch na území Národního parku Šumava. Pouze 6,5 procenta respondentů by tuto plochu chtělo zmenšit a 15,5 % na to nemělo žádný názor. Nebyly přitom zjištěny žádné rozdíly mezi turisty a místními obyvateli.“

Dotazníkové šetření místních obyvatel:

Jako místní obyvatelé byli v projektu definováni residenti bývalých okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov na české straně, a okresů Regen a Freyung-Grafenau na německé straně, ve kterých se národní parky nacházejí.

„Připravili jsme proto dotazník s 35 otázkami, na který nám odpovědělo 352 respondentů,“ říká Barbora Kučeravá.

Dotazníkové šetření bylo vedeno elektronicky a například ve virtuálním referendu o další existenci NP Šumava by 93,5 % hlasovalo pro zachování NP. Pouze 3,1 % by hlasovalo pro jeho zrušení. Pro srovnání, při stejném hlasování v NP Bavorský les, by pro existenci NP Bavorský les hlasovalo 85,5 % a pro zrušení by bylo 8,6 %.

Dále pak 57 % oslovených věří, že Správa NP pracuje správně. Dobře informováno o aktivitách Správy se cítí 34 % dotazovaných. 90 % považuje zřízení NP Šumava za smysluplné a stejné procento lidí nepociťuje žádná či spíše žádná omezení ve svém životě vyplývající ze života uvnitř nebo v blízkosti NP Šumava.

„S tvrzením, že nově rodící se divočina přitahuje turisty, souhlasí 89 procent místních. V NP Bavorský les stejně odpovědělo jen 66 procent. Více než 70 procent souhlasí, že národní park zvyšuje kvalitu života v regionu a prakticky stejné procento dotazovaných souhlasí s tím, že národní park má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj regionu,“ shrnuje další fakta z monitoringu mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák a dodává:

„V rámci hodnocení odpovědí se ukázaly i zajímavé paradoxy. Například více než 80 procent všech místních obyvatel souhlasí s tím, že mrtvé dřevo hraje důležitou roli pro biologickou rozmanitost lesa a pro přežití vzácných druhů. Ale zároveň tři čtvrtiny dotazovaných souhlasí s tím, že na plochách s mrtvým dřevem došlo ke ztrátě jedinečné přírody, a necelá polovina souhlasí s tím, že suché stromy odstrašují turisty.“

Projekt se také zaměřil na ekonomický přínos obou národních parků. Nocující hosté zaplatili za svůj pobyt v regionu Národního parku Šumava průměrně 857,1 Kč na osobu a den. Jednodenní hosté utratili ve dni dotazování průměrně 290,8 Kč a místní obyvatelé a chalupáři pak průměrně 223,7 Kč na osobu. Podle vypočítaných denních výdajů jsme spočítali odhad ročního obratu. Celkový hrubý roční obrat byl 1 177 mil. Kč a čistý obrat 1 013 mil. Kč za rok. V regionu Národního parku Bavorský les utratil průměrný turista samozřejmě o něco více. Proto je obrat i přes nižší počet návštěv o něco vyšší. Hrubý obrat je 52,4 mil. € (cca 1 360 mil. Kč) a čistý obrat 46,4 mil. € (cca 1 200 mil. Kč.

„Tento projekt nám odkryl zcela nové informace. Něco jsme tušili už dříve, ale některé odpovědi pro nás byly překvapením. Každopádně výsledky tohoto rozsáhlého monitoringu máme nyní k dispozici nejen my, ale i široká veřejnost, včetně šumavských obyvatel a podnikatelů,“ hodnotí ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

„Monitoring nám odhalil nové výzvy.  Určitě se zaměříme na zlepšování těch věcí, které v rámci projektu nebyly hodnocené příliš kladně. Dobrá zpráva je, že jsou řešitelné. Například se ukázalo, že lidé nejsou spokojeni s množstvím a kvalitou toalet na našich parkovištích. Už na změně pracujeme!“ dodává.

Projekt „Zavedení přeshraničního socioekonomického monitorovacího systému v Národních parcích Šumava a Bavorský les“, jehož náklady byly 7,3 miliónů korun a 85 % bylo spolufinancováno z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020, pokračuje v rámci udržitelnosti projektu dále a to po dobu nejméně pěti let.

S podrobnými výsledky projektu je možné se seznámit zde: https://bit.ly/Socekon-projekt.

Ve Vimperku 7. 4. 2020